|
Historie
vysílání Vysílání časových informací v Československu
/ ČR zajišťovala stanice OMA v letech 1958 – 1995. V současné době jsou pro podobné
informace (přesný čas / den / počasí) využívány informace z německého vysílače
DCF77 - Mainflingen nedaleko Frankfurtu nad Mohanem
(50 kW). Historie
českého vysílače: Vysílač
OMA byl československý vysílač přesného času a kmitočtu, který vysílal signál
na dvou nezávislých kmitočtech a to OMA 50 kHz a OMA 2 500 kHz. Řízení vysílání stanic OMA bylo z Ústavu
radiotechniky a elektroniky Československé akademie věd v Praze (dnes Ústav fotoniky a elektroniky Akademie věd České republiky), kde
byly a stále jsou cesiové atomové hodiny, ze kterých je odvozována časová
stupnice pro ČR ve vztahu k UTC (světový koordinovaný čas). Tyto hodiny
poskytují mimo jiné velmi stabilní kmitočet, který byl využit pro nosné
vysílací kmitočty 50 a 2500 kHz. Stabilní kmitočty z etalonu byly dále využívány i
pro odvozování rozkladových kmitočtů (snímkové, řádkové, barvonosné) pro
analogovou televizi a tak každý televizní přijímač byl sekundárním zdrojem
etalonového kmitočtu. Dnes se používá pro jiné účely. Kabelovým vedením je mimo jiné etalon propojen i
s mezinárodní telefonní ústřednou v Praze či s Českou televizí na Kavčích horách.
Vysílání OMA50 začalo v dubnu 1958 a Československo
tak bylo prvním státem, který šířil časový signál bezdrátově. Od ledna 1969 začala OMA šířit signál v
mikrosekundové shodě se světovým časem UTC. Asi od roku 1975 bylo zavedeno pro stanici OMA50
klíčování fáze nosné, která se nepravidelně během minuty otáčela na 100 ms skokem o 180 stupňů a spolu se sekundovým přerušováním
nosné, tak vzniklo časové vysílání, které ve střední Evropě (spolu s DCF77 i
s jinými) bylo provozováno. Od 1. 1. 1980 dochází k rozšíření vysílané
informace o datum, den v týdnu, měsíc a dále o informaci zda byl v ČSSR letní
čas či nikoliv. Tato informace byla vhodně zakódována v čase. Další podstatná
změna byla ta, že vysílané časové značky byly ve světovém čase UTC. Tento stav kódování značek vydržel až asi do roku
1990, kdy dochšlo k dalšímu rozšíření přenášené
informace. Nově se přenášela informace o okamžitém místě vysílání LIBLICE/PODĚBRADY,
informace o posunech v časové stupnici a poslední dvojčíslí roku… Vysílání
probíhalo pro stanici OMA 50 ze stanoviště Liblice
A (u Českého Brodu) a jako náhradní stanoviště z Poděbrad. Výkon obou vysílačů nebyl srovnatelný - vysílač
Poděbrady vysílal výkonem pouhých asi 50 W do stožárové antény, naproti tomu
ze stanoviště Liblice se vysílalo větším výkonem
asi 35 kW do T antény. Horší situace byla při vysílání z Poděbrad, protože
signál byl slabý a nekvalitní (zvlášť při dálkovém příjmu). Právě i také tato
skutečnost se určitou mírou podílela na ukončení vysílání, protože zájem o
vysílání upadal… Předpokládaný dosah vysílače OMA50 se odhadoval
asi na 1 500 km a lze říct, že vysílač měl přibližně podobný dosah jako má
dnes německá stanice DCF77. Hlavní účel a použití vysílání bylo: -
Vysílání nosného kmitočtu, který
poskytoval sekundárním zdrojům kmitočtu stabilní kmitočtovou referenci pro
vlastní dlouhodobou stabilitu (v zasynchronizovaném
stavu) například pro AM vysílače v pásmech DV, SV, KV, které pak šířily svůj
vysílací kmitočet se zavěšením na tento etalon s velmi velikou přesností a
stabilitou. -
Klíčováním nosné vlny vznikly časové značky,
které sloužily jako kompletní časová a kalendářní informace pro rádiem řízené
hodiny a časové ústředny. Vysílání OMA nebylo využíváno pouze k řízení
hodin a časových ústředen, ale i jako kmitočtový normál, který se používal k
synchronizaci např. budičů AM vysílačů a dalších zařízení, které vyžadovaly přesný
kmitočet pro svoje funkce (kmitočtové ústředny pro astronomická měření
apod.). Jeho význam byl i za hranicemi ČSSR. Po radikální změně politické situace v Evropě
se po roce 1990 zájem o vysílání stále zmenšoval. Hlavní důvody úpadku zájmu o vysílání byly: - malý vysílací
výkon - nepravidelné
vysílání - a drahý
provoz vysílače V roce 1995 vysílání definitivně skončilo. Konkurenci silné, stabilní a jednodušší DCF77
bohužel neodolal…. OMA2500 (1 kW) byla vypnuta již po roce. Vysílání v krátkovlnném pásmu mělo nevýhodu v
tom, že při dálkovém příjmu docházelo ke kolísání fáze nosné (specifické podmínky
pro příjem KV) a rovněž docházelo k únikům a tedy velkému kolísání intenzity
elektromagnetického pole v místě příjmu. |