|
|
iradio - vysílač Kleť
Fotografie: foto: (c) Jakub Karásek, 2014 Historie: "Královna
jihočeských hor" - tak se po právu říká této dominantě
českobudějovicka. I
sám Jaroslav Vrchlický napsal báseň „Kleť a Kluk“, což samo o
sobě vypovídá o nádherné krajině jižních Čech... První
písemná zmínka o názvu této majestátné hory nad Českým Krumlovem
pochází z roku 1263, to sem totiž sahala hranice panství kláštera
ve Zlaté Koruně, který byl založen po slavném vítězství Přemysla
Otakara II. nad Uhry. Slavní
Rožmberkové přišli o toto krásné panství s posledním –
Petrem Vokem, a vše připadlo císaři Rudolfu II. Láká-li
vás tato hora, na jejíž vrcholu se rozhodně nebudete nudit, můžete
se tam dostat jak lanovkou, tak pěšky, a to hned z několika směrů... Na
vrcholku je několik skalních věží, které nelákají jen malé
dobrodruhy, ale také náctileté, kteří zde po „namáhavé“ jízdě
lanovkou odpočívají, a občerstvují se, případně nadávají, že
mají na displeji mobilního telefonu rakouského operátora... Kromě
skalek je zde také naše nejvýše položená hvězdárna, rozhledna, ale
především vysílač. Kamenná
rozhledna na Kleti vděčí za svůj vznik samotnému knížeti Josefu
Schwarzenbergovi (i když jejím stavitelem byl Jan Sallaba – knížecí
stavební ředitel), a nutno podotknout, že si už v roce 1825 uměl
vybrat místo – za jasného počasí jsou totiž z rozhledny vidět
i rakouské Alpy... Zajímavé
je také to, že zde průměrně 106 krát v roce vznikne teplotní
inverze, při níž je teplota na vrcholu až o 20°C vyšší než dole v Českých
Budějovicích, a zhruba 112 krát do roka sem vane teplý vzduch od Alp,
což má za následek, že na Kleťi kolikrát i v lednu narazíte místo
sněhu jen na rozbředlou kaši, a ještě k tomu zde spadne extrémně
málo srážek oproti okolí – 640 mm ročně, kdežto na Šumavě je to
1600 mm... Dlouho
byl u rozhledny pouze hlídač, až v roce 1872 k ní byl
dosazen hajný a přistavěn domek, chata s noclehárnou zde ovšem přibyla
až po první světové válce... Rušno
začalo být na planince, která je asi 250 metrů od vrcholu a zhruba o
20 metrů níže v padesátých letech, kdy sem muselo být po křivolakých
cestičkách Blanského lesa dopraveno spoustu materiálu, aby dělníci z Vodních
staveb ze Sezimova Ústí mohli postavit objekt vysílače, a později i
montéři z Hutních montáží z Ostravy vztyčit 115,6 metru
vysoký stožár televizního vysílače, ten vážil 214 tun. Vysílač
tehdy nemohl dodat téměř nikdo jiný, než známá osvědčená Tesla z pražského
Hloubětína... První
vysílač byl vyroben v roce 1956, a byl velice podobný
Bratislavskému vysílači, ostatně, měli i společný televizní kanál.
Původně se s ním počítalo pro Rumunsko, později pro Bulharsko,
ale po tří ročním putování skončil na Kleťi, tehdy se mu zde říkalo
„Bububu“ ( tedy Bukurešť – Budapešť – Budějovice), i když to
byl vysílač celkem spolehlivý, měl problémy při spouštění –
podařilo se ho probudit až úderem pěsti do panelu budiče! Zpočátku
ještě nabyla kabina na věži, odkud měl být vysílač propojen s Prahou
hotova, proto byli nějaký čas paraboly na rozhledně, zařízení v noclehárně,
a na vysílač vedl jen dlouhý kablík přivázaný ke stromům... V roce
1970 zde specialisté japonské firmy Nippon Eletric Co. Oživili mezinárodní
spoj Praha – Vídeň, a Kleť tak navázala na Eurovizi. Když
byl první máj, lásky čas a rok 1959, byl slavnostně spuštěn i druhý
televizní vysílač. V letech
1974 až 1977 se zde stavěl nová 172 metrů vysoká věž, která zde
vydržela až dosud, a na které jsou dnes vysílací antény... Nový
stožár nahradil ten původní 1169 metrů vysoký postavený v letech
1957 až 1959. Nejen
Jihočeši si za dlouhá léta zvykli poslouchat program své oblíbené
stanice na frekvencích: Hvězda
– 71,63 MHz (10 kW) (stereo); Vltava – 70,07 MHz (10
kW) (stereo) a Praha s Českobudějovickým studiem na 67,61 MHz (10
kW) (mono), ale postupem času se zde začali objevovat nové vysílače,
a Jihočeši museli začít přelaďovat – začalo to v roce 1989,
kdy se 4. září objevil na frekvenci 91,1 MHz Interprogram a EM. Vysílače
v pásmu okolo 70 MHz byli postupně vypínány a nahrazovány vysílači
v pásmu nad 87,5 MHz. Kleť
dnes vysílá několik soukromých stanic, a také program ČRo Radiožurnálu
(91,1 MHz) a ČRo České Budějovice (106,4 MHz), a právě tento kmitočet
donedávna přebíral středovlnný vysílač na Lipně. Před
signálem z tohoto vysílače se v jižních Čechách schováte
opravdu těžko – nemohlo být asi vybráno lepší místo pro vysílač). Kleť
ale není slyšet jen na jihu Čech, signál si v poměrně dobré (i
stereo) kvalitě můžete naladit třeba i v Plzni, na Tachovsku, u
Berouna, ale také kousek před Vídní... Kleť
je zkrátka vysílač, jak má být!
(c)
Jakub Karásek, Plzeň, leden 2016 jakub.karasek@centrum.sk |