|
Historie dlouhovlnného vysílače Topolná Lokalita:
- Topolná u Uherského Hradiště (181 m.n.m) Fotky:
Pokrytí: 650 kW:
1500 kW:
Historie: V roce
1948 proběhla mezinárodní konference, na které
bylo vyjednáno rozdělení rozhlasových pásem
známých jako „střední vlny“ a
„dlouhé vlny“ tak, aby nedocházelo k
vzájemnému výraznému rušení
vysílání rozhlasových stanic –
dlouhovlnné pásmo bylo rozděleno na 15 kmitočtů. Výsledkem této konference
je takzvaný „Kodaňský plán“. Československo získalo
jedinečný nárok na kmitočet 272 kHz. Tuto
československou výsadu ještě podpořil Ženevský
plán, který je dodnes mezinárodně
uznávaný a závazný. Díky němu došlo
v roce 1978 ke zvýšení výkonu z původních 400 kW na 1500 kW, ale
k tomu později… Vysílání na dlouhé vlně bylo u nás započato již
v roce 1942 - tehdy z vysílače v Liblicích. Od roku 1950 až do
dokončení střediska v Topolné tuto funkci převzalo RKS Svinov u Ostravy,
odkud se s výkonem 10 kW vysílalo na přiděleném kmitočtu 272 kHz. Stavební stroje najely do
Topolné v roce 1950 a započaly stavbu nového vysílacího střediska. Vysílací budova byla
dokončena v druhé polovině roku 1951 a dva anténní stožáry dali
dohromady pracovníci Hutních montáží Ostrava. Technologické zařízení
přijíždělo po částech vlakem do železniční stanice Napajedla, kde bylo ručně
překládáno na nákladní auta a převezeno na stavbu. Dlouhé 4 měsíce trvalo dát
dohromady technologické zařízení tak, aby bylo schopné (zatím jen zkušebně)
vysílat, nakonec se vše podařilo tak, že v prosinci 1951 byly
v provozním sále dva vysílače Tesla DRV 200. S vysíláním se nemeškalo
– poprvé se signál stanice „Československo I“ o výkonu 400 kW z nového
vysílače rozletěl 22. prosince 1951, zkušebně vysílal až do 20. února 1952. Během
tohoto období probíhaly různé testy a
měření. Oficiální spuštění je
datováno na poslední den zkušebního
vysílání - tedy na 20. února 1952. Programu „Československo
I" zůstala Topolná věrná až do roku 1973, kdy byl okruh proměněn ve
stanici „Hvězda“. Málo se ovšem ví, že
krátký čas bylo na Topolné v provozu vysílačů více... V roce 1957 - byl
nainstalován maďarský vysílač pro krátké vlny, jenž vysílal od 10. 3. 1957 do
9.6. 1958 na vlnové délce 49 m. 22. září 1953 byl jeden
z vysílačů upraven pro speciální provoz na kmitočtu 173 kHz, ale již 22.
5. 1960 byl opět upraven tak, aby sloužil svému původnímu účelu – vysílat
Československý rozhlas. Od 8. 3. 1963 do
31.5.1963 byl dvousetkilowattový vysílač DRV 200 – 01 využíván pro speciální
program, a aby toho nebylo málo, od 1. 6. 1963 vysílaly opět oba vysílače DRV
200 program „Československo I“ na kmitočtu 272 kHz. Nakonec se ale přeci jen
od 12. 12. 1969 do 15.11. 1973 z Topolné ozýval také program „Maják“ na
kmitočtu 173 kHz … Na
začátku 70. let, vzhledem k mezinárodní
politické situaci, začaly úvahy o využití
vysokovýkonných vysílačů u nás.
Usnesení vlády ČSSR č. 228 ze dne 24. 8. 1972 přineslo
koncepci rozvoje vysílací a přenosové sítě
Československého rozhlasu. Vláda současně
poukázala na nevyhnutelnost zvýšení
výkonů rozhlasových vysílačů na středních a
dlouhých vlnách a zabezpečení kvalitního
příjmu celostátního programu „Hvězda“,
jehož stěžejním vysílačem bylo právě středisko v
Topolné u Uherského Hradiště. Proto byla
také v roce 1971 provedena další rekonstrukce
VN polovodičového usměrňovače. 15. listopadu 1973 byl
vysílač 01 přidán do provozu na 272 kHz pro program stanice „Hvězda“. 6. dubna 1975 byla
zahájena rozsáhlá rekonstrukce vysílacího střediska s náklady 70,4 mil
Kčs která trvala do 15. listopadu 1978, kdy byl zahájen zkušební provoz
dvojice vysílačů Tesla DRV 750 ve sdruženém provozu - s výkonem 1500 KW
do směrového anténního systému ARPO, který vznikl rekonstrukcí původních
stožárů. Stožáry samotné jsou 250
metrů vysoké, ale mají ještě dolaďovací nástavce, takže jejich špičky ční ve
výšce 270 metrů nad okolní rovnou krajinou. Použitý
anténní systém byl čtvrtvlnný
s bočníkovým napájením v 60 m.
Vyzařovací diagram je všesměrový se
zvýšeným vyzařováním ve směru
východ – západ (podle tehdejšího
Československa). Oba vysílače byly uvedeny
do trvalého provozu v roce 1978, brzy ale musely přijít další úpravy, po
nich pracovaly od 11. března 1981 vysílače DRV 750 s upravenou modulací. Od 27. prosince 1982 byla
dosavadní sestava přístrojů umožňující komprimovaný provoz nahrazena
zařízením LK 12. V roce 1983 došlo k nahrazení elektronkových ( 4 x EL
803 S ) I. a II. NF stupňů polovodičovými (MDA 2020). Na základě rezoluce č.
500 Mezinárodní Telekomunikační Unie došlo 1. října 1989 k přeladění
vysílače z dosavadních 272 kHz na nynějších 270 kHz. Po
listopadu 1989 připomínal název „Hvězda“ až
příliš mnoho to, čeho se československý
národ po 40 letech zbavil. Někdejší Hvězda dostala
již v roce 1990 novou nálepku
„Radiožurnál“. Tato doba přinesla hodně
změn k lepšímu, ale i k horšímu… Velmi záhy se totiž
začaly objevovat finanční potíže - posledního ledna roku 1994 musel nový
Český rozhlas snížit výkon svého vysílače na 750 kW – to znamená vypnout
jeden vysílač, protože si již nemohl dovolit tak vysoký výkon, navíc po
odtržení Slovenska ubylo posluchačů, ale především již zmiňovaných financí. Z důvodu dosažení co
největší úspory elektrické energie byla v roce 1994 a 1995 provedena obnova
hlavního usměrňovače. Klasický polovodičový diodový zdroj byl nahrazen
řízeným tyristorovým zdrojem. Vysílač je tedy provozován s tzv. „řízenou
nosnou vlnou“. V roce 1997 se přes
Moravu přehnali ničivé povodně, na které zdejší obyvatelé nikdy nezapomenou –
mnohým odnesla vše, co měli a z minuty na minutu se z nich stali
lidé na ulici bez prostředků a střechy nad hlavou. Povodně
se nevyhnuly ani vysílacímu středisku u Topolné,
které leží prakticky na břehu řeky Moravy –
provozní budova byla ve dnech 7. až 22. července zatopena, a to
až do výše 108 centimetrů! I přesto se ale podařilo
nemožné – vysílač po celou dobu zajišťoval
vysílání Radiožurnálu, který
podával informace pro postižené obyvatele!!! Ve stejný rok, ve kterém Moravu zpustošily
povodně byly nahrazeny mechanické rychlé ochrany výkonových elektronek
RD 250 VM elektronickými ochranami – ignitrony, ale renovace pokračovala… V roce 1998 nahrazen
elektronkový ( 1 x GU 50 a 1 x RE 1000 F ) I. a II. VF stupeň polovodičovým a
v roce 1999 byla provedena montáž ochran G1 elektronek RD 250 VM. Od
1. leda 2002 byl výkon vysílače snížen
z finančních důvodů na 650 kW a další
snížení již není technicky možné. Jeho
dosah se tímto opatřením nadále snižuje, přesto je
stále slyšet zejména navečer např. až ve
Velké Británii, Itálii , Kosovu.
V dobách plného výkonu byl ale vysílač
poslouchán i v Egyptě a byl dokonce zachycen i na
Madagaskaru! V následujících
letech musel kvůli nedostatku financí Český rozhlas značně omezovat provoz na
středních vlnách, v roce 2004 to dospělo vrcholu – ČRo vypnul celou
dosavadní AM síť ČRo 6 a sloučil sítě ČRo 2 – Praha a ČRo 6 do jediné,
přičemž ještě bez Jihlavy a Strakonic, které byly vypnuty. Vedení ČRo vyhrožovalo i
vypnutím Topolné, ale zvedla se dost velká vlna nevole od posluchačů,
vysílání s výkonem 650 kW vydrželo ještě následujících 10 let. V roce 2014 došlo k zapojení nového procesoru a výměně vysílače, který tak zůstal nadále v provozu s výkonem pouhých 50 kW. K 31.12. 2021 došlo k definitivnímu vypnutí kompletní sítě středovlnných vysílačů Českého rozhlasu, včetně Topolné. Český rozhlas se rozhodl vydat cestou nového digitálního vysílání DAB+...
Od té doby byl vysílač bez využití, vysílací technologie byla deinstalována a 28. 7. 2022 byly dva zdejší stožáry řízeně odstřeleny - tím definitivně vysílací středisko zaniklo.
Majitelem pozemků je pražský podnikatel, který v sousedství provozuje daňčí oboru... |
