|
|
iradio - vysílač Cheb- Zelená hora
Fotografie: foto: (c) Jakub Karásek, 2015 Historie: Cheb
je nádherným
starobylým městem, v jehož úzkých romantických uličkách s opravenými
domy si připadáte opravdu kouzelně. Nebo ten slavný Špalíček, který
vyčnívá na Chebském náměstí, či slavný Chebský hrad. Kouzelný
Cheb opravdu je, stejně jako nedaleké Františkovy Lázně. Chebsko
je zvláštní krajina, rozprostírající se v kotlině řeky Ohře
mezi Krušnými horami, Českým lesem a Slavkovským lesem. Zelená
hora je v podstatě jen malá vyvýšenina, a dříve se jmenovala
Annenberg. Jak už to tak bývá, i k tomuto místu se váže lidová
pověst – Kdysi žil na vrchu Kappel pán modré krve se svojí ženou a
třemi dcerami, když dívčiny dorostly, zamilovali se všechny do
jednoho mládence urostlé postavy, věku přiměřeného i původu urozeného,
ale chrabrý rytíř zvolil raději menší zlo a vydal se na křižáckou
výpravu, dívky mu slíbily věrnost až za hrob, což také dokázali tím,
že každá z nich postavila klášter – první na kopci Kappel,
druhá na Chlumu Svaté Máří a třetí Svatou Annu pod Zelenou horou
– praví se také, že na sebe všechny kláštery zároveň viděly. Právě
podle posledně jmenovaného kláštera, jehož zarostlé základové zdi
stojí dodnes, vznikl původní název vrchu – Annenberg. Chebsko
bylo vždy dosti rozhlasově odříznuté – Krašov je zde slaboučký,
na mnohá místa se nedostane vůbec, středovlnný vysílač v Karlových
Varech je také až zatraceně daleko. A Liblice? Darmo mluvit. Situaci
na Chebsku vyřešil do určité míry až vysílač Zelená hora, na
kterou navázal dnes důležitější Dyleň. Dlouhou
dobu si obyvatelé tohoto kraje stěžovali na nevyřešenou situaci s televizním
a rozhlasovým signálem. Po protestech veřejnosti se proto v polovině
šedesátých let přistoupilo k zavedení dokrývajícího vysílače. Jenomže
mezinárodní koordinace v roce 1966 dopadla pro místní dosti špatně
– na radioreléové věži na Zelené hoře u Chebu směl být vysílač
s výkonem pouhých 300 W, a navíc směrem na Německo muselo být
vyzařování sníženo na pouhých 0,2 wattů! Televizní
vysílač byl slavnostně spuštěn 3. ledna 1970, ale přinesl spíše
zklamání – pokryt byl Cheb a Františkovy Lázně, okolí včetně Ašského
výběžku zůstávalo i nadále bez rozumného signálu... Televizní
situace se zlepšila až 20. prosince 1973, když se spouštěl vysílač
druhého televizního programu. Situace s 1. programem se vyřešila
o tři roky později – 29. prosince 1976, kdy byl spuštěn nový vysílač
– první u nás pracující ve IV. pásmu. Zelenohorský
vysílač byl postaven v roce 1966 a dokončen v roce 1973, a
vysílání zahájil společně ve stejný den, hodinu i minutu se svým
dvojčetem na nedalekém Klínovci. Kromě
několika televizních vysílačů najdete dnes na zelenohorském vysílači
také jeden, pracující v pásmech rozhlasových – VKV. Díky bohu
připadl tento vysílač Českému rozhlasu, který jej určil pro svůj třetí
okruh – stanici Vltava (106,2 MHz), která zde má jednoznačně nejčistší
signál. Slyšitelnost ale není vzhledem k maximálnímu výkonu 1
kW valná – slyšet je nejdále v Mariánských Lázních a na
vrcholech Slavkovského lesa, kde dosti bojuje o své místo...
(c)
Jakub Karásek, Plzeň, leden 2016
jakub.karasek@centrum.sk |